Při posuzování nemoci nejprve zvažujeme, zda povaha momentálního stavu pacienta je spíše vnitřní nebo vnější, protože tyto kvality naznačují i hloubku nemoci. Povrch těla, a vnějšek náleží elementu Yangu, kdežto vnitřek těla k elementu Yinu. I proto, pokud je onemocnění povrchové má mnohem aktivnější příznaky, jedná se o akutní stav , bývá krátké a ovlivňuje nejsilněji povrch nebo vnější části těla. Tyto části zahrnují všechny vícméně povrchové tkáně: kůže, vlasy, svaly, šlachy a tělesné otvory (ústa, nos, vnější uši, močová trubice, konečník). Klouby jako nejpovrchovější aspekt kostí se také považují za vnější. Vědomí, že se povrchová onemocnění napadají tyto tkáně nám vlastně napovída i léčbu – pocení je nejefektivnější způsob jak z povrchu odstranit patogeny.
Onemocnění, která se projeví jako externí mají náhlý nástup vyvolaný vnějšími vlivy prostředí, tj. vítr, zima, teplo, sucho, nebo vlhkost; ve většině případů se vítr spojuje s chladem nebo teplem a postihuje kůži, sliznicích nosních direk a plic a jejich imunitu. Viry, bakterie nebo jiné patogeny se pak mohou usadit v těchto tkáních, na což naše tělo reaguje horečkou, zimnicí a bolestmi kloubu a svalů. Pokud tento počáteční stav onemocnění není vyčištěn pocením nebo jinými prostředky, pak se nemoc se obvykle postupně přesune hlouběji, stále do interiéru a onemocnění se stane chronickým. Pokud člověk má velmi slabou wei qi – ochrannou energii, nebo po západním imunitní energii koncepce čínské medicíny, pak mohou výše zmíněné vnější vlivy a patogeny proniknout přímo do vnitřních vrstev, aniž by byly zpomaleny či zastaveny obranou na povrchu.
Například pokud má někdo příznaky vnějšího napadení patogeny a použije léčivo pro léčbu vnitřního – chronického stavu, pak může snadno zatlačit vnější patogen hlouběji do těla a způsobit závažnější onemocnění.
A naopak, někdo, kdo má onemocnění vnitřního typu, které by léčil například pocením by jen více poškodil stav uvnitř těla a znamenalo by to silné oslabení a zase zhoršení závažnosti daného onemocnění. Často vnímáme intuitivně zda jde o onemocnění vnějšího nebo vnitřního typu, ale pro jistotunám pomůže následující shrnutí:
Znaky vnějšího napadení:
- :: nedávné onemocnění; krátké trvání
- :: Současná horečky a zimnice či třesavka
- :: Pocit plné hlavy, rýma, tenký povlak na jazyku
- :: Povšechná bolestivost, ztuhlá šíje, akutní bolest hlavy
- :: Odpor k větru nebo chladu.
Nachlazení, chřipky a další onemocnění vnějšího typu
Vnější napadení, jak už název napovídá, postihují povrch těla, ty části, které jsou přímo vystaveny okolnímu prostředí – kůže a sliznice nosu, krku a plic. Nejrozšířenějšími onemocněními vnějšího napadení jsou tedy nachlazení a chřipky. Jsou to infekční choroby, které postihují nosní dutiny, krk a průdušky mají často v počátečních stádiích vnější příznaky. Tyto a všechny ostatní případy venkovního napadení jde obvykle poměrně snadno léčit, v momentě, kdy jsou ještě na povrchu těla a mají tedy stále ještě výše uvedené znaky vnějšího napadení.
Čím dříve zaznamenáme tento stav, a reagujeme na něj přiměřenou léčbou, tím spíše lze zabránit prostupu těchto patogenů do hlubších vrstev našeho organismu. Abychom zajistili vhodnou léčbu pro tento stav, použijeme bylinky s odstředivou silou, které svými vlastnostmi mají schopnost otevřít povrch a uvolnit potní žlázy a pomoci organismu vypotit vnější patogeny ven z těla. Může se stát, že pocení zcela nezastaví dané onemocnění, nicméně jeho správná indikace alespoň výrazně omezí jeho postup a sílu.Někdy se lidé se snaží léčit nachlazení na jeho začátku tím, že se snaží organismus posílit. Užívají slané potraviny, ženšen, echinaceu, miso nebo různé živočišné produkty, třeba horké mléko s medem nebo masové vývary, ale toto může jen zhoršit stávající stav a dojde k uvěznění patogenů uvnitř těla z důvodu silné dostředivé funkce.
Jak tedy léčit vnější napadení
:: Omezíme jídlo a pokud vůbec jíst, pak lehká máme na výběr dle stavu. Pokud zimnice převažuje nad horečkou, (zpravidla v zimě) pak je to znamení, že organismus potřebuje zahřát, a my tedy budeme jíst spíše teplou tekutou stravu, například zeleninový vývar či obilné polévky. Pokud naopak převažuje horečka nad zimnicí (zpravidla v létě), znamená to, že organismus potřebuje ochladit, a pak tedy budeme pít spíše ovocné a zeleninové šťávy nebo čerstvé ovoce.
:: Vypotíme se. Dejte pozor pokud jste příliš vyhublí, pociťujete slabost i bez vnějšího napadení, nebo pokud máte nedostatek yinou, tedy tekutin (pocit sucha v ústech či hrdle, povšechná suchost, tenký a rychlý pulz, jasně červené tváře nebo jazyk bez povlaku, nebo noční pocení). Pokud jsme ve stavu velkého oslabení, pak ač máme horečku a bolestivé tělo nemusí se nám podařit se vypotit, protože naše schopnost vstřebávat výživu a budovat ochrannou energii (wei qi či imunitu) je nízká. Stav naší imunity je špatný a v tom případě je potřeba nasadit bylinné přípravky, které budují výživnou a ochrannou qi-energii.
Doma si můžeme pomoci následovně: čajem z kořene čerstvého zázvoru nebo ze skořicových větviček (nikoli však skořicové kůry). Z potravin by to měly být ty, které zahřívají tedy např. pórková polévka se zeleninou a obilím.
Jak se správně vypotit: vypijeme hrnek horkého potopudného bylinkového čaje a dáme si horkou lázeň nebo sprchu, poté vypijeme ještě jeden hrnek horkého čaje podporujícího pocení a ulehneme do peřin a vypotíme se. Dokud se nezačneme potit, pijeme stále horký potopudný čaj. Účelem není vypotit ze sebe duši. Je třeba vyvarovat se vyčerpání, proto v momentě, kdy se řádně spotíte je dobré vyměnit ložní prádlo, vzít si suché oblečení a už jen v klidu odpočívat. Jeden takovýto cyklus pocení by měl být dostatečný. Nicméně pokud se vám nepodaří se zpotit, můžete tuto procedru zopakovat ještě jednou, a poté se většinou podaří vytáhnout škodlivinu na povrch a vyloučit ji spolu s pocením. Pokud nemáte k dispozici horkou lázeň či sprchu pak použijte pouze horký čaj po půlhodině, přikrytí v posteli, dokud pocení nenastane. Pak opět přestaňte horký potopudný čaj pít a pokračujte jako v prvním případě.
Další běžné potopudné bylinky, které můžete použít: řebříček (neutrální), tužebník jilmový (chladivý), květ černého bezu (teplý), heřmánek (neutrální, spíše teplý), šanta kočičí (chladivá), máta peprná (chladivá), červený kajenský pepř (horký) – jeden z nejbohatřích zdrojů vitaminu C v rostlinné říši), kořen čerstvého zázvoru (teplý) – neužívejte sušený zázvor, větvičky skořicovníku (teplé) – neužívejte skořicovou kůru, tedy tu skořici, kterou máme všichni doma, ať už celou nebo mletou. Vyberte si jednu bylinku dle stavu a pijte ji dokud prvotní příznaky neodezní. Můžete si připravit nálev ze šípků, čerstvé šípky obsahují mnohem více vitamínu C než sušené, a nedoporučuje se používat vařící vodu ve spojení se šípky, nýbrž stačí je rozmělnit, narušit jejich povrch a vyluhovat přes noc, potom ráno zahřát na max. 40 srupňů Celsia, zcedit a popíjet. Antivirové vlastnosti cibulovin, zejména jarní cibulka (alium fistulosum, nikoli alium cepa) nebo česnek také často zastaví nachlazení nebo chřipku v počátečním stádiu. Jarní cibulku pokrájíme a spaříme, pak nálev vypijeme, můžeme ji však schroupat i v syrovém stavu, nebo oloupejte stroužek česneku, rozkrojte a 20-30 minut ho válejte v dutině ústní (nenechávejte dlouho na jednom místě, aby nedošlo k popálení). Pokud je takto česnek pro vás příliš silný, můžete ho nechat nerozkrojený.
Užitečné potraviny: potraviny bohaté na bioflavonoidy – zelí se srdíčky a zelené papriky včetně semínek. Mezi další vhodné potraviny patří petržel, mrkev, brokolice, vodnice, kuzu (obzvláště vhodné pro léčbu zatuhlé šíje či blokád a bolestivývch stavů v horní části způsobené ofouknutím nebo chladem, tedy vnějším napadením), pastinák, křen, jarní cibulka, česnek.
Potraviny, kterých se vyvarovat: rafinovaný cukr, přepuštěný med, příliš mnoho soli, nadbytek mléčných výrobků, vajec a jiných zahleňujících či těžko stravitelných potravin, bylinky, které vyvolávají pocení, ale mají chladivý účinek (máta, tužebník jilmový, vrbová kůra).
Poté co akutní fáze vnějšího napadení odezní, postupně zavádějte normální potraviny na posilnění, tedy různé vývary apod. Pokud jsou stavy nachlazení, chřipkové stavy a jiné případy vnějšího napadení časté, pravděpodobně konzumujete příliš mnoho sladkostí, příliš mnoho soli, nadbytek mléčných výrobků, vajec a jiných hlenotvorných či kyselotvorných potravin, a proto by bylo vhodné je v jídelníčku omezit či je z jídelníčku úplně vyloučit.
Znaky zasažení hlubších vrstev organismu:
Onemocnění vnitřního původu jsou obvykle snadno diagnostikovaná: jsou to všechny ostatní onemcnění, která nesplňují podmínky vnějšího napadení. Jsou to onemocnění kosterní soustavy, vnitřních orgánů a hlubších nervů a cév. Vnitřní symptomy mohou zahrnovat bolesti uvnitř těla, zvracení, slabost, chronické bolesti hlavy, horečky bez averze k chladu, případně zimnici bez averze k teplu (na rozdíl od často společného výskytu zimnice a horečka při vnějším napadení, kde je jasná averze k chladu či teplu – člověk buď chce být pořád přikrytý a má chuť na teplé či horké nebo se naopak odkrývá a má chuť na chladné), zvýšenou citlivost nebo hluboký emoční stavy. Běžnými příklady jsou chronické trávicí problémy, duševní poruchy, vysoký krevní tlak, nádory, osteoporóza, diabetes a chronické bolesti zad. Vnitřní onemocnění bývají obecně způsobeny emoční nerovnováhou, slabostí od narození, nevhodnou stravou a to buď nadbytkem nebo nedostatkem výživy a nevhodnou úpravou jídla, nebo postupem vnějšího patogenu do větší hloubky.
Je zřejmé, že každý z nás má nějaké závažnější či méně závažné chronické onemocnění, ať už je tochronický kašel, sinusitidy, bolesti které s námi putují životem (chronické bolesti hlavy, zad, kolenou apod.), problémy s trávením, které se stále opakují, nebo převládajícím duševním stavem, jako je například deprese, podrážděnost, netrpělivost, vznětlivost, strachy a obavy apod.
Některé vnitřní problémy jsou mírné jiné závažnější. Protože to není vždy zřejmé, jak hluboko jsou tyto problémy uloženy pomáháme si základními diagnostickými ukazateli tradiční čínské diagnostiky.
Pro ty, jejichž vnitřní podmínky jsou zřejmě mírné je samozřejmě důležité nenechat je postoupit do závažnějšího stavu, ale zajistit si vhodnou léčbu či pokusit se o nápravu životní situace.
Použitá literatura: Paul Pitchford – Healing with Whole Foods (Léčba celostními potravinami), Bob Flaws – The Tao of Food, Barbara Temelie – Kuchařka pěti elementů
