Diabetes mellitus, cukrovka a úplavice cukrová jsou synonyma dnes běžného a stále více se rozšiřujícího onemocnění.
Příčinou diabetu je nedostatek hormonu slinivky břišní – inzulínu anebo hormon s nízkou účinností. Následkem poruchy dochází k nedostatečnému využití glukózy v těle. Buňky tak nedostávají hlavní energetický materiál a trpí nedostatkem energie. Nevyužitá glukóza se hromadí v krvi (hyperglykémie) a následně proniká i do moče (glykosurie). V moči s sebou glukóza strhává vodu, čímž se zvyšuje diuréza. Nedostatek insulinu vážně zasahuje i do metabolismu tuků a bílkovin. Tyto změny jsou ale zpočátku překryty výraznými potížemi ze strany zpracování cukrů.
Diabetes se dělí na dva typy. Tím prvním je insulin dependentní diabetes, který se nejčastěji objevuje už v dětském věku a jednou z možných hypotéz jeho vzniku je alergie na kravské mléko. Sledování dětských diabetiků ve Finsku zjistilo u 92 % pacientů zvýšené hladiny protilátek proti bílkovině kravského mléka B-laktoglobulinu, zatímco u nediabetických dětí kontrolní skupiny to byly pouze 3 %. Tyto protilátky mohou vést ke vzniku reakce, kdy imunitní systém napadá svůj vlastní organismus, zde konkrétně B-buňky Langerhansových ostrůvků pankreatu, ve kterých se u zdravých jedinců vytváří hormon inzulín. Tuto hypotézu potvrzuje i statisticky významně kratší doba kojení u mladých diabetiků a prudký nárůst tohoto onemocnění ve Skandinávii současně s rozvojem umělé kojenecké výživy. Dalším možným nebezpečím je i pšeničná bílkovina gliadin (konkrétně podávání pečiva dětem do jednoho roku), která při pokusech na mladých potkanech také poškozovala B-buňky pankreatu.
Diabetes II. typu je na inzulínu nezávislý (insulin non dependentní) a nejčastěji si jej člověk vypěstuje nevhodným životním stylem s nedostatkem pohybu a nadbytkem stravy. Jeho výskyt stoupá s přibývajícím věkem a nejdůležitějším terapeutickým zásahem je změna stravovacích návyků.
Komplikace diabetu se dělí na akutní (např. diabetické koma) a chronické, tj. poškození cév ledvin a očí, urychlení aterosklerózy, zvýšená náchylnost k infekcím, poškození drobných cév s následným nebezpečím vzniku gangrény okrajových částí dolních končetin.
Na Eberském papyru z roku 1550 p.n.l. (více než 3000 let zpátky!!!) se doporučovala terapie cukrovky obilninovou dietou s vysokým obsahem vlákniny. Poslední výzkumy současnosti říkají totéž, i když jim předcházely nevhodné diety založené na stravě s vysokým obsahem živočišných bílkovin a tuků a na umělých sladidlech. Dnes je známo, že nadbytek tuků se podílí na poškození cév, tedy jedné z nejčastějších komplikací diabetu, a nadměrný příjem bílkovin podporuje vznik diabetické nefropatie. Umělá sladidla pomáhají v návyku na nepřirozeně sladkou chuť, jsou to léky postupně vylučované pro nežádoucí vedlejší účinky (např. aspartam) a ani nepomáhající řešit nadváhu.
A co speciální DIA potraviny? Už v roce 1991 vydala Evropská společnost pro výzkum diabetu dokument, v němž shrnula názory odborníků, že neexistuje žádný vědecký důkaz pro to, aby se pro diabetiky vyráběly zvláštní potraviny. Naopak mnohé inzerované jako diabetické mohou nemocným uškodit. Často obsahují velká množství nasycených mastných kyselin a umělých sladidel.
Nejlepší prevencí dětského diabetu je kojení, tedy minimálně do 6, a nejlépe až do 9. měsíce dítěti nepodávat žádný z častých potravinových alergenů. Konkrétně je do této doby nevhodný příjem kravského mléka (včetně umělých výživ připravených z něj), obilovin s lepkem, sóji a vajec. V dospělosti je pak důležitá střídmá strava s pravidelným příjmem luštěnin, ryb, ořechů a vlákniny. Strava s vysokým množstvím polysacharidů a vlákniny snižuje množství potřebného inzulínu a současně i příznivě redukuje obsah tuků v krvi. Vláknina zabraňuje prudkým změnám hodnot glykémie.
Dieta pro diabetiky je podobná dietě ochraňující před nemocemi srdce. To znamená minimum živočišných tuků, které v nadbytku vyvolávají inzulínovou rezistenci a poškozují cévy. Ideální potravinou pro diabetiky jsou luštěniny, jenž patří k nejbohatším zdrojům rozpustné vlákniny. Ve stravě by denně mělo být obsaženo nejméně 25% vlákniny. Při jejím pravidelném příjmu dochází ke snižování hladiny krevního cukru, cholesterolu i triglyceridů.
V jídelníčku se zaměřte i na pravidelný přísun chrómu. Tento prvek zlepšuje glukózovou toleranci a snižuje množství potřebného inzulínu. Ke zdrojům chrómu patří například brokolice, ořechy, ústřice, celozrnné obiloviny, rebarbora, víno a droždí.
Nedoporučují se ani umělá sladidla, díky kterým si čím dál více zvykáte na nepřirozeně sladkou chuť a tak jen oddalujete skutečné řešení, tedy snižování prahu citlivosti na sladké a vnímání přirozené sladkosti potravin.
Používání léčivých rostlin ve formě čajovin jako podpůrného prostředku při léčbě diabetes mellitus je běžné a při lehčích formách (zejména u diabetu starších lidí) se s ním dosahuje dobrých výsledků. Významnou úlohu hrají byliny zlepšující metabolismus a také rostlinné adaptogeny.
K těm nejvhodnějším rostlinám patří:
List (nať) borůvky (nálev z 20 g na 500 ml vody), pije se půl sklenice 2–3× denně.
List kopřivy (odvar 1 čajové lžičky na šálek vody), pije se 3× denně, zlepšuje metabolismus.
List ořešáku (odvar z půl kávové lžičky na šálek vody), pije se 2–3× denně. List maliníku (nálev z 1–2 lžiček na šálek vody), užívá se 2–3× denně.
Suché fazolové lusky bez semen (odvar z 1–2 kávových lžiček na šálek vody), pije se 3–5× denně.
Kořen omanu (nálev z půl kávové lžičky na šálek vody), pije se 2–3× denně. Kořen lopuchu (nálev z 10–25 g řezaných kořenů na 500 ml vody), pije se půl sklenice 2–3 x denně.
Kořen pampelišky (odvar 1 kávové lžičky na šálek vody), pije se 2–3× denně ke zlepšení metabolismu.
Plod fenyklu (nálev z půl kávové lžičky na šálek vody), pije se 2–3× denně.
Účinné látky z jednotlivých léčivých rostlin se nejčastěji míchají; pravidlem je připravovat směsi z drog metabolických (lopuch, pampeliška, kopřiva, maliník) s účinnými látkami klasicky antidiabetickými (borůvka, ořešák, fazol), a tuto směs doplňovat fenyklem.
Adaptogenní rostliny je vhodné podávat odděleně.
Vhodné vitamínové doplňky:
Chróm: 200 mcg denně
L-Karnitin: 250 mg 2× denně
L-Glutamin: 500 mg 2× denně
Hořčík: 750 mg denně
Vápník: 1200 mg denně
