Lidský život se točí kolem mnoha událostí, ale alfa a omega všeho je naše zdraví. Tento rok přinesl mnohé k zamyšlení v tomto směru. Všichni se teď mnohem více zajímají o imunitní systém, jak se “chránit” před sezónním onemocněním, co dělat, aby náš imunitní systém byl co nejschopnější vyrovnávat se s výzvami, kterým je třeba čelit každý den, 365 dní v roce.
Pro začátek mi dovolte trochu shrnutí jak lidský imunitní systém funguje. Na svět přicházíme úplně sterilní, plodová voda v děloze je sterilní tekutina. Miminko v bříšku přijímá spoustu imunitních informací, které se k němu dostává skrze placentu. Naše maminka nám skrze placentu předává protilátky proti většině závažných onemocnění, které prodělala, a proti nimž si vytvořila protilátky. Zajímavé je, že většina protilátek, které se vytvořily na základě očkování přes placentu nepřechází.
Když se narodíme, naše tělo se osídlí bakteriemi, které se ocitnou nejblíže našemu tělu. V ideálním případě porodníci miminko ihned po narození, s ještě tepajícím pupečníkem položí mamince na bříško, a tak se může miminko osídlit mikroflórou, bakteriemi, které má maminka na těle. Z mleziva, které maminka má přibližně první tři dny po porodu, než se začne tvořit mateřské mléko, a ve kterém jsou veškeré bakterie, které potřebujeme k správnému osídlení střev, a tudíž k vytvoření základu naši imunity, nám do těla proudí nejen dávka čisté energie a regeneračních látek, ale také právě tyto bakterie nezbytné pro vytvoření zdravého imunitního systému.
Ale to už je pro většinu z nás dávná historie, a v době, kdy jsme se narodili většina dětí místo na matčinu kůži byla ihned opláchnuta vodou, zabalena do povijanu a odvezena na „békárnu”. Místo mleziva a mateřského mléka jsme ve většině případů dostali mléko umělé, jen málo z nás, kteří se narodili v minulém století okusilo mateřské mléko případně bylo plně kojeno. Tudíž většina z nás má již od raného dětství imunitní systém poněkud oslaben.
A tak se raději zaměřím na to, co můžeme dělat pro náš imunitní systém teď. Ať se nám to zdá pravděpodobné nebo ne, další dvě velmi významné složky tvorby imunitního systému jsou naše strava a náš životní styl. Začneme životním stylem. Stres, strach a obavy a život v interiéru našemu imunitnímu systému příliš neprospívá. Naopak život venku a v souladu s našimi přáními posiluje náš imunitní systém. Pro ten je zásadní čerstvý vzduch a sluneční svit. Každý člověk by měl denně strávit prací venku (hrabání zahrady, opečovávání záhonů, venkovním sportem) minimálně 30 minut, případně se projít alespoň na 30 minut do polí, nejen za slunečného počasí, ale i pod mrakem. Tím si zajistí dostatečný sluneční svit pro vytvoření vitaminu D a rozproudí se mu krev, okysličí si tělo, což kromě imunitnímu systému pomáhá i odbourávání volných radikálů a odpadních látek z těla. Taková procházka při návratu z práce nejenže pomůže odbourávání nadbytečných kilogramů (už po dvaceti minutách svižné chůze se zrychluje náš metabolismus a my začínáme odbourávat tělesný tuk), zároveň odbourá i přebytečný stres z práce a „vyčistí“ nám hlavu. Případně můžeme vzít na procházku celou rodinu po návratu domů – děti se před psaním úkolů provětrají, popovídáte si, a zlepšíte si náladu, protože pohybem se Vám do krevního oběhu začnou vyplavovat endorfiny – hormony dobré pohody.
Vyhoďte televizi , vypněte telefon a nesledujte zpravodajství, raději hrajte společenské hry, povídejte si, buďte na zahrádce a vypěstujte si kvalitní jídlo. Žijte přítomným okamžikem tak, abyste nelitovali promarněného času. Psycholog PhDr. Radkin Honzák k tomu doporučuje, abyste si každý den udělali minimálně jednou radost.
Strava je nedílným spolutvůrcem zdraví. Ne nadarmo se říká „jsi to, co jíš”. Nadměrná konzumace polotovarů, průmyslově zpracovaných jídel, masa a uzenin, tučných jídel imunitě příliš nepřidá. Naopak vyrovnaná domácí strava s převahou zeleniny, obilnin a luštěnin, konzumací masa (dle fyzické zátěže) 2-3x týdně a omezením či úplným vyloučením uzenin, ideálně z domácích vlastních zdrojů, či zdrojů od lokálních soukromníků pěstujících plodiny bez chemie, je pro naše zdraví a imunitní systém to nejlepší.
Po celý rok je dobré živit se tím, co zrovna roste a dozrává, v zimě pak oprášit jídelníček našich předků a konzumovat obilninová jídla (třeba houbový kuba), brambory, kořenovou zeleninu, zelí, kedlubny, růžičkovou kapustu a kadeřávek. Pro dostatečné množství vitaminu C nám úplně postačí mistička nesterilovaného kysaného zelí, které dodá i minerály, trávicí enzymy, a udělá nám mnohem větší službu než kupovaná zelenina pěstovaná ve sklenících v zahraničí převážně pomocí hydroponie, případně čerstvě nakrouhané syrové zelí zakápnuté trochou jablečného octa a pár kapkami čerstvého za studena lisovaného oleje (u nás je domácí třeba olej lněný. Lněný olej je zcela unikátní potravinou. Čistí cévy od tukových nánosů, posiluje imunitu, zlepšuje trávení, pomáhá při snižování váhy, kompenzuje škodlivé účinky jiných tuků, pomáhá odolávat nepříznivému záření.), přistrouhat můžeme trochu mrkvičky, vyloupat pár vlašských oříšků a máte ideální (pod)zimní salát. Tropické ovoce do zimního jídelníčku nepatří vůbec a dietologové ho doporučují konzumovat v zimě jen výjimečně. Jednak je většinou silně chemicky ošetřováno už na plantážích v zemi původu, bývá trháno ještě nezralé, poté je chemicky ošetřené a většinou udržované ve skladech s dusíkovou atmosférou (která zpomaluje dozrávání) a nakonec se dostane do obchodu. Za druhé je většinou toto ovoce silně chladivé, vhodné na léto a do teplých oblastí, ale u nás v zimě nám většinou udělá medvědí službu, protože místo aby nás zahřálo, ochladí nás a tudíž otevře vstupní bránu pro nemoci. A za třetí, což je třeba zohledňovat při každém nákupu, nejen potravin, je většinou dopravováno letecky a kamiony přes půl světa, a tudíž výrazně znečišťuje životní prostředí, přispívá ke tvorbě skleníkových plynů a tím i globálního oteplování.
Na podzim bychom měli konzumovat hodně zrovna dozrávajícího ovoce – švestky, hrušky a jablka, můžeme si i nějaké nasušit a zavařit na zimu, a uskladnit ty odrůdy, které uskladnění snesou, abychom měli čerstvé ovoce po celou zimu. Jídelníček by měl sestávat hlavně z pečeného a dlouho vařeného jídla, pečené dýně, pečené maso (ideálně z domácího chovu), pečenou kořenovou zeleninu, kapustu, brambory, jíst dlouho tažené vývary a můžeme si dovolit, aby bylo jídlo trochu tučnější. To proto, abychom organismus připravili na zimu, aby si mohl udělat zásoby tepla a tuku, a my abychom zimu přečkali ve zdraví.
Pokud se bojíte o nadbytečná kila vězte, že na podzim a v zimě se Vám budou kila těžko shazovat, ale na jaře budou, při správném stravování, skákat rychle dolů. Ale o tom až v některém z příštích okének. Buďte zdrávi!
Článek byl otištěn v obecním zpravodaji Hlasu Nadějkova 3/2020
